Fotogalerie
Z historie klubu
Kousek historie SK Olympie Cerhenice slovy Josefa Chrastného - prvního předsedy Olympie, u příležitosti oslav výročí 50 let od založení klubu:
Psal se rok 1922, kdy 11 mladých hochů ve věku 15ti roků, většinou učňů různých řemesel založili fotbalový kroužek. Z vlastních prostředků si koupili míč, bílé trenýrky a pruhovaná zelenobílá trička. Hrálo se v civilních botách, poněvadž kopačky stály tehdy 150 Kčs a pro tyto mladé chlapce, kteří neměli žádný stálý příjem, to bylo finančně naprosto neúnosné. Jako dopravní prostředek i do vzdálenějších obcí jim sloužily jejich zdravé mladé nohy.
Často jsem s nimi chodil a zjistil jsem, že poměry na tehdejší dobu byly všude stejné. Náhrada za zápasy se pohybovala obyčejně od 20 do 30 Kčs. Hráli většinou na cizích hřištích, neboť vlastní hřiště neměli. Průkopníky cerhenické kopané, jejichž jména zde uvádím, byli: Horčička Václav. Šátek Jaroslav, Chrastný Jaroslav, Podhrázský Jan. Neubauer T., Miňovský Albert, Prejza Jiři, Břichňáč Josef. Doskočil Karel, Šátek Rudolf, Vlasák Oldřich.
Pro veliký zájem mezi mladými chlapci byla svolána schůze. Tato se konala v hostinci u Voláků (později hospoda u Sixtů). Na návrh Josefa Malého byl odhlasován název klubu Olympie, a to bylo v květnu 1923. Jelikož jsem byl na této schůzi nejstarší, zvolili mě prvním předsedou fotbalového klubu v Cerhenicích. Jelikož jsme dosud neměli vlastní hřiště, byl pověřen Šátek Karel, aby dohodl s Karlem Břízou, tehdejším sládkem ve zdejším pivovaru a zároveň rolníkem v obci, pronajmutí jeho pole na hřiště. Došlo k dohodě za roční pronájem 1.500 Kčs. Tak se zrodilo první hřiště kopané v Cerhenicích. Bylo směrem na Ratenice po levé straně. Nyní tam stojí rodinné domky.
Na ustavující schůzi se přihlásilo mnoho mladých chlapců, kteří chtěli hrát kopanou. Abychom je všechny uspokojili a vzhledem k tomu, že byly jen jedny dresy, nastupovala jedenáctka skoro ke každému zápasu v jiném složení proto, aby si zahrálo pokud možno co nejvíce zájemců.
Jednou se nám přihodila věc, která stojí za zmínku. Před nedělním zápasem jsme v sobotu zjistili, že máme hřiště do poloviny zorané. Pracovník sloužící u pana Břízy jej omylem zoral a nám nezbylo nic jiného, než si vypůjčit brány a válec a dát hřiště do původního stavu. Vše dobře dopadlo a v neděli se hrálo, a tak to měli mládenci jako kondiční trénink. Při této příležitosti bych chtěl zdůraznit, že nám pomáhala nesmírná obětavost, kamarádství, nezištné přátelství a nadšení pro sport.
Jelikož rámec zájmu a nadšení pro kopanou byl tak veliký, byl po roce trvání ustaven další sportovní klub Rudá hvězda. Tímto vlastně byly v Cerhenicích dva sportovní kluby kopané - Olympia a Rudá hvězda. V tomto období také skončila má funkce předsedy prvého sportovního fotbalového oddílu v Cerhenicích. Obě mužstva se několikráte mezi sebou utkala o pohár Bedřicha Škody, který tento věnoval jako veliký příznivec kopané. Finanční problémy, nezaměstnanost a nakonec politická persekuce Komunistické strany, pod jejíž patronaci byl klub RH založen, vedla k tomu, že kolem roku 1926 dochází k zániku fotbalového oddílu Rudá hvězda.
Na závěr své stručné historie chci jen dodat, že to byla obětavá a nadšená práce mládí, které udrželo tehdejší už jediný sportovní klub kopané Olympii, přes všechny překážky a finanční nesnáze, až po dnešní jubileum, kdy slaví 50 let svého trvání.
Přeji Vám všem aktivním fotbalistům, obětavým funkcionářům a ostatním pracovníkům, kterým leží na srdci čest a poctivost ve sportu, abyste čestné a obětavě hájili barvy Olympie tak, jak si to přáli Ti, kteří stáli přes všechny těžkosti a potíže u kolébky kopané v Cerhenicích.
___________________________________
55 let TJ Olympie Cerhenice
U příležitost oslav 55 let založení cerhenické Olympie, která patřívala k předním oddílům Kolínska, uskutečnilo se přátelské střetnutí s nováčkem národní ligy, mužstvem TJ Kolín. Zápas se stal událostí pro všechny příznivce sportu v Cerhenicích a na hřiště přišlo přes 350 diváků. Hosty přivítal předseda TJ Olympie Cerhenice František Tahal a kapitán mužstva Jarda Jirsík předal kytici růží před utkáním kapitánovi TJ Kolín
J. Chadrabovi. Po dohodě obou mužstev nastoupili do branky domácích noví hráči TJ, Cyrany a Kalenda. Oba podali dobré výkony. Cyrany dokonce zlikvidoval pokutový kop Chadraby.
Zápas skončil vítězstvím Kolína 2:0. Autorem obou branek byla nová posila Šebek, který na pravém křídle naznačil dobrou náhradu za Němce.
___________________________________
60 let TJ Olympie Cerhenice. Josef Semerád st. vzpomíná na toto období takto:
Olympie Cerhenice sehrála za rok 1984 celkem 30 utkání při score 83:78. Vyhrála 13 utkání, prohrála 12 a 5 utkání skončilo nerozhodně. Z toho bylo 7 přátelských a 23 mistrovských. Všech 30 zápasů sehrál pouze Jiří Vodvářka. Dale zde hráli Starý, Horký, Škopek, Procházka. Semerád. O. Svička, Mrzena, Hubený, Vrba, Zámiš, Sadílek, Šmejkal, Kafka, Polák, M. Vodvářka, Bruner, I. Svička, Barborák, Hanuš, Mádlik, Buřič, Jar. Svička, Svoboda a Mužík. Celkem se za rok vystřídalo 25 hráčů. Králem střelců se stal Jiří Vodvářka, který vstřelil 22 branek.
A teď bych se chtěl vrátit ve zkratce k žákům, se kterými jezdili na zápasy B. Kail. J. Dvořák a ing. F. Růžička. který byl jejich vedoucím mužstva. Naši žáci skončili v okresním přeboru na 6. místě z 12 účastníků. Ziskali 10 bodů při pasivním score 24:26. Králem střelců se stal nejlepší hráč J. Jech."
Trenérem žáků a dorostu byl též Antonin Starý, který se přistěhoval z Kutné Hory. Vychoval Jiřího Vodvářku, který hrál divizi v Pečkách, Rudu Mrzenu, který hrál dorosteneckou ligu v Kolíně a Josefa Mrzenu, který hrál v Poděbradech.
Každý oddíl musel mít dříve svého rozhodčího, v našem oddílu se jím stal Jiti Folberger. Ten to s píšťalkou dotáhl až do krajských soutěží. A na závěr si nechávám rozhodčího Kozděru, proslaveného tím, že jezdil na utkání na JAWA pérák. Ten pískal snad do 80 let. S ním se mi stala příhoda, kterou si nemohu nechat pro sebe. Asi v roce 1978 jela Olympie do Kořenic, a tam pískal právě rozhodčí Kozdėra. Při zápisu před utkáním jsem z legrace prohodil, že by mohl písknout na plichtu a řekl jsem mu, že za to dostane cukr a cibuli. Zápas skončil 1: 1, odjeli jsme domů a já jsem již zapomněl na to, co jsem řekl rozhodčímu. Druhý den ráno někdo zvoní a tam rozhodčí Kozděra na péráku, na zádech a na prsou ruksak a že si jede pro výslužku. Ptám se: Pane Kozděra, co chcete?" a on na to: Jedu si pro cukr a cibuli." Takže jsem mu naložil plný batoh cukru. a plný batoh cibule, on poděkoval, našlápl péráka a odjel. To jsou některé moje vzpomínky na práci v Olympii."
___________________________________
Novodobá historie
Fotbalisté opět zaútočili na postup o soutěž výš.
"Fotbalu se dařilo", řekl předseda fotbalového klubu Aleš Kobliha, a dodal: "Jednoduché sice konstatování, skrývalo se však za ním hodně práce, času a snahy těch, kteří se o fungování sportu v Cerhenicích zasazovali. Do soutěže se opět přihlásilo A mužstvo, dorost a žáci. Za úspěch jsme považovali, že se hrál fotbal, hráči byli zapálení, diváci spokojení a obec žila. Cerheničtí fotbalisté se průběžné pohybovali na čtvrtém, až třetím místě. K jejich cílům patřil pokus o postup o soutěž výš,"
V létě roku 2005 A mužstvo převzal Zdeněk Jelen. Už na jaře se jezdil dívat na mistrovská utkání a viděl, že s hráči se dá pracovat. Mužstvo mělo, na to, že hrálo IV. třídu, svoji kvalitu i kvantitu, říkal tehdy trenér Zdeněk Jelen.
A jak na ta léta vzpomíná pan Zdeněk Jelen?
V ročníku 2005 - 2006 Olympie skončila na pěkném třetím místě a ukázalo se, že mužstvo v budoucnu bude mít na víc, bylo mladé a perspektivní.
V dorostu v té době už vyrůstali naděje pro "A mužstvo. V soutěži se vystřídalo 20 hráčů.
V ročníku 2006 - 2007 Olympie skončila opět na bedně, umístila se na třetím místě. V této sezoně do mužstva přišli z dorostu Petr Růžička a brankář Kulhánek z Poříčan. Nejlepším střelcem byl Radek Čada a k němu se připojil v té době nadějný mladý Petr Škopek, oba vstřelili 12 gólů.
V ročníku 2007-2008 se Olympie polepšila už na 2. místo. V sezoně se vystřídalo 20 hráčů, na jaře skončili Aleš Kobliha, Milan Dušek a Petr Záruba.
Do mužstva se už výrazně prosadil mladý hráč, Jakub Čerych, který nahradil střelce Čadu a podařilo se mu vyhrát střeleckou tabulku s neuvěřitelným počtem 32 branek. V jarní sezoně se Jakubovi podařilo vstřelit v jednom utkání dokonce 4 branky a v šesti dosáhl hattricku. Výrazně se podílel na cerhenickém brankostroji 113 branek.
Na jaře roku 2009 to už konečně přišlo, co jsem si přál. Hráči Olympie Cerhenice vybojovali postup do třetí třídy. Mužstvo vyzrálo v kvalitní zkušený tým, získali 1. místo, dosáhli 22 výher. 3 remíz a jen jednou prohráli. Celkové skóre 121:37. Jak se na to hezky vzpomíná. Výbornou partu v té době stmelil nejzkušenější hráč Víťa Starý a kapitánem byl Pavel Zápotocký.
___________________________________
Vyznání Aleše Koblihy
Cerhenický Sokol byl také o fotbale a to o fotbale patriotistickém
a dělaném láskou. "Zabíralo to strašnou spoustu času, hráčů bylo relativně dost, ale funkcionáři byli jentři". Říká Aleš Kobliha, tehdy nejmladší předseda forbalového klubu v republice. Fotbalu věnuji mnoho a ostatně právě tento sport byl hlavním popudem k mému vstupu do Sokola. Tehdy jsem fotbalovému klubu předsedal, obstarával dopravu, ale třeba i praní dresů, co se obvykle odehrávalo doma v rodině. Nebyl to žádný med, ráno jsem vezl žáky, odpoledne dorost a druhý den áčko. K tomu jsem i hrál. A do toho jsem ještě stavěl dům. Nemít otce, tak bych to nedokázal. On mi vždycky řekl: "Jednou ses na to dal, tak musíš jít." Aleš Kobliha pak pokračuje: Pouštěli jsme také na hostování. Členskou základnu jsme měli dostatečnou, hlavně dětí bylo hodně.
V žácích jsme mohli postavit i dvě mužstva. Tehdy jsme měli 24 žáků, takže jsme je pouštěli i na hostováni. Ale v áčku bylo hráčů tak na mančaft. Největší úspěch byl ten, že jsme fotbal v Cerhenicích obnovili. Neměli jsme extrémní sportovní cíle, hráli jsme, aby se něco dělo. Důležité bylo, že lidé na zápasy chodili a že se bavili. Naši hráči byli výhradně z Cerhenic. Založili jsme to na patriotismu. Bylo prima, že jsme vlastně vždycky bojovali o čelo tabulky, ačkoli kluci přicházeli jako začátečnici. V zimě jsme jezdili trénovat do haly do Kolína.
___________________________________
Bývalí,,cerheničtí kanonýři"
Jedním z nich byl Bedřich Navrátil. Ten na svá sportovní léta vzpomíná:
"V roce 1947 za mnou přišel Zlatka Eminger, tehdejší ředitel cerhenickéo cukrovaru, a přemluvil mě, abych přestoupil z Peček do SK Olympie Cerhenice. S přestupem jsem souhlasil, a tak hned na podzim téhož roku jsem nastoupil v přátelském utkání se Spartou Kolín, kde jsme vyhráli 3:2. Bylo to přípravné utkání před zápasy v I.B třídě. V mistrovském utkání proti Uhlířským Janovicím jsme vyhráli 9:2 a v novinách nás označili za cerhenické kanonýry". V roce 1947 - 1948 v mužstvu hráli MUDr. Rudolf Přibyl, Jirka Chlumský, Skřivánek, Karel Jindřichovský, Mirek Klouda, Jirka Sadil, já, Bedřich Navrátil, Josef Hemmer, Jarda Petránek, Sejk Moravec, Josef Kafka, Bourek z Blinky, Jančík (ten hrál po tragické smrti Jirky Chlumského).
Na utkání nás dopravoval nejdříve František Ryzák z Cerhýnek. později zajišťoval dopravu Karel Jindřichovský, výborné levé křídlo Olympie a zaměstnanec cukrovaru. Jezdili jsme V3S nebo trambusem s plachtou.
V roce 1949 jsem nastoupil na vojnu a po návratu z vojny v roce 1951 jsem pak zde hrál až do roku 1954. V období 1955-1957 jsem hrál za ČKD Pečky, kde jsem svou sportovní kariéru ukončil..
___________________________________
Rekonstrukce fotbalového hřiště
Na otázku, jak probíhala rekonstrukce a z čeho byla financována? odpověděl PhDr. et. Bc. Marek Semerád toto: Stavba byla zahájena 21. března 2012 podpisem smlouvy a předáním staveniště. 31. března bylo provedeno vykácení určených stromů. V dubnu byly zahájeny práce na tréninkovém hřišti, kde byla nejprve provedena přeložka kabelů ČD, práce na tomto stavebním projektu byly kompletně dokončeny. V dubnu. byly rovněž zahájeny i dokončeny práce na přístupovém chodníku a tribunách. V tomtéž období byla provedena kopaná průzkumná studna o hloubce 9 metrů.
Začátkem května byly zahájeny práce na vlastním hřišti, byla provedena skrývka travnaté vrstvy o síle cca 20 cm. Pláň byla srovnána a zhutněna, bylo položeno drenážní potrubí a první konstrukční vrstvy hrací plochy. Bylo položeno závlahové potrubí včetně kabelů elektro a přistoupilo se k pokládce další vrstvy zeminy, byly osazeny sloupky na zábradlí a sloupy za brankami pro ochranné sítě.
Další práce se zaměřily na dokončení podkladové vrstvy pro trávník. Bylo dokončeno vodní hospodářstvi (strojovna, akumulační nádrž, elektro).V srpnu byl založen na hřišti trávník a provedeno oplocení směrem k trati.V září bylo provedeno osazení branek, ochranných siti, mobiliáře, kryté střídačky.
U druhého víceúčelového (tréninkového) hřiště byly odstraněny stávající obrubníky, došlo k rozšířeni podkladu ze štěrkodrtě, nově se osadily a doplnily obrubníky, položil se drenážní asfaltbeton a umělý trávník třetí generace.
Vznikly nové štěrkové zpevněné plochy pro přistup k objektu strojovny vodního hospodářství, v místech stávajícího parkoviště a pro přístup k tribunám byl vybudován chodník s pískovým povrchem. 15. října 2012 byla stavba předána objednateli tj. Městysi Cerhenice..
Rekonstrukce sportovního areálu Cerhenice byla spolufinancována z fondů Evropské unie, projekt byl realizován v rámci Regionálního operačního programu ROP NUTS II Střední Čechy."
Topoly na hřišti Olympie
Topoly byly vysazeny v letech 1946 až 1947 z důvodu odvodnění hřiště. Výsadbu sponzoroval ředitel cukrovaru pan Zlatka Eminger, velký fanda Olympie. Cukrovar také dodal materiál na stavbu kryté tribuny u vstupu na hřiště, dodával škváru na hřiště a vápno na lajnování a vystavěl pokladnu.
V dubnu 2012 byly topoly po 66 letech vykáceny z důvodu rekonstrukce hřiště na kopanou. Kácení prováděla Firma Lesy Novák. Poražené topoly byly 10. dubna 2012 odvezeny do Dřevařských závodů v Jihlavě, kde byl zpracovány na dřevotřísku.
___________________________________